19. 11. 2005 - Družba s SDH Náměšť na Hané
Oko za oko, zub za zub – tak asi byla pojata akce družby se sousedním Sborem dobrovolných hasičů z Náměště na Hané. Jelikož jsme se u nich byli zhruba před rokem družit my, byla teď řada na nás. 19. 11. 2005 se začali postupně scházet na zbrojnici jak místní, tak i přespolní hasiči. Bylo připravené bohaté občerstvení a nechyběla i pořádná dávka pití. Ze začátku – jak už to tak bývá – se utvořily dvě skupinky: domácí a hosté. Počáteční rozpaky se ale brzy rozplynuly asi tak jako ledová čokoláda na jazyku a začalo se vzpomínat, co se dělo na poslední družbě, jak moc velké škody vznikly po naší návštěvě, kdo byl vyhlášen jako nejvíc společenský… J Zkrátka a dobře, oba týmy se brzo promíchaly a začal opravdu slibný večer. Jak se ale ukázalo, pořadatelé akce nás všechny dohromady celkem slušně podcenili, a tak se stalo, že záhy došlo to nejcennější, co naše malá zem produkuje a čím se proslavila ve světě (Bob a Dave by vám mohli vyprávět!). Nic naplat, jestli jsme se nechtěli vzdát vidiny džbánku oroseného, s láskou natočeného, zlatavého piva s čepicí jako alpský ledovec, muselo se skládat na další! Ale tohle byl opravdu pramalý problém…
Kdy a jak se končilo si dnes jen těžko kdo vybaví! V dobré společnosti utíká čas tak rychle a nikdo se nedívá na to, kolik je hodin. Jedno přísloví praví: Slušní lidé chodí za světla domů. Dovoluji si tvrdit, že jsme slušní lidé, a tak jsme jisto jistě nepřišli domů dřív, než začalo svítat!
-LV-