Pyrocar 2011 - Přibyslav

Dne 26. srpna jsme si zabalili saky paky a vyrazili na výlet směr Přibyslav. Tam se po celý víkend na místním letišti konalo největší setkání požárních automobilů jejich řidičů, strojníků a hasičů v České republice Pyrocar 2011. Na této akci samozřejmě nemohla chybět naše TATRA Jiřinka s řidičem Rostíkem a posádkou Jirkou a Jirkou. Jiřinku následoval náš „TRANSPORÉR“ se statným ošetřovatelem Habřéčkem, vedoucím zájezdu Gbeldou a ostatními účastníky zájezdu: já-Béďa, Barča, Zuza, Renééé a Mešan. Cesta rychle utíkala a co nevidět jsme byli na místě.
Po příjezdu jsme se začali rozhlížet, kde si rozložíme svůj krámek - nechyběla ani udírna a bečka piva.J Když jsme si oddychli a něco málo popili, vydali jsme se na obhlídku techniky. Při té příležitosti jsme potkali i „naše přespolní bratry“ z Náměště na Hané. V celkem pozdních hodinách jsme se po posezení v „rodinném kruhu“ odebrali na kutě. Někteří z nás, nebudu jmenovat-viď HABŘÉČKU ;), to protáhli a „družili se“ do brzkých ranních hodin.
Není pravdou, že bychom to někteří nějak přehnali předešlou noc s alkoholem, ale sicher je sicher a my jsme se šli spravit česnečkou. Sobotní dopoledne probíhalo v duchu soutěží na stáncích o hodnotné ceny, pár soutěží jsme vyhráli, ale bohužel tu, kterou jsme si přáli jako sbor vyhrát, jsme nevyhráli. Cestou jsme se zastavili u TATRY RALLY DAKAR našeho krajana Marka Spáčila. Pokecali jsme s majitelem a Habřék, protože věděl o autě opravdu hodně, odpovídal lidem, kteří měli zájem, na jejich otázky, získal od majitele práci - mluvčí Czech Dakar Teamu. (no nevím jak mu to v Jižní Americe půjde s Hanáčtěnou - pozn. wm)
Odpoledne jsme vyrazili na dechovku, kde Jirka s Renééé nelenili a pokoušeli se roztančit obecenstvo. Bohužel nepodařilo se jim to, ale byli natáčeni a následně vysíláni na internetu. V odpoledních hodinách nás opustili a odjeli domů pan Osykáč s Gbeldou. Během odpoledne probíhaly ukázky hasičských aut v terénu a vyprošťování z havarovaných aut. K večeru začalo pršet. Nám to ale vůbec nevadilo, protože i na déšť jsme byli vybaveni. Plachta nás ukryla před kapky a my jsme tak nerušeně mohli probírat své zážitky z předešlého dne. Na návštěvu k nám dorazili náměšťáci  a ostraváci. Déšť vystrašil pár sborů, které se rozhodly jet domů. To byla ale fatální chyba. Díky tomu, že jsme měli velmi dobré místo na pozorování hasičských aut snažících se bezmocně vyprostit z bahna, jsme se ani nenudili.
Po probdělé a strašně moc studené noci jsme se ráno probrali velmi brzo, šli jsme se ohřát teplou polívkou a pak jsme se rychle sbalili a vyjeli směr domov. Skoro všichni jsme cestu prospali. Vzbudili jsme se až kousek před Senicí, auta jsme zaparkovali zpět do garáže a celovíkendový výlet jsme následně rozebrali na základně.

Zuzááán a kolektiv